Přituhuje
I nadále samozřejmě sleduji aktuální dění ve světě, ale především v ČR. Pozoruji vyjadřování a způsoby jednání nejrůznějších lidí z nejrůznějších sociálních vrstev. Některé výroky i situace mají schopnost způsobit silnější odezvu veřejnosti. Reakce jsou různé, někdy až bouřlivé. Já tady z preventivních důvodů nebudu konkrétní a ukazovat prstem, ale myslím si, že řada z Vás při troše pozornosti jistě zaregistruje řadu událostí nebo výroků, které už svým obsahem poněkud bruslí na hraně. O řadu obyčejných, slušných, poctivých a pracovitých lidí začínám mít už poněkud obavy. Mám mnohdy pocit, jako by se systém přesně po takových lidech akorát tak ,,vozil" a házel jim klacky pod nohy, kdekoliv je to jen možné. Mám pocit, že pomaloučku mizí střední třída. Mám pocit, že takový ten pro mě typický ,,americký sen" - dům, manžel, manželka, syn, dcera, šťastná rodina, cestování apod., to už se dnes příliš nepropaguje. Protlačují se jiné směry, stačí se například podívat na útržky z úvodu letošní olympiády ve Francii.
Poměry se mění před očima a já začínám mít obavy, čeho se ještě dočkáme a čemu všemu budou schopní někteří lidé tleskat. Pokud se někdo vydává za svobodomyslného člověka a ryzího demokrata, tak to ještě vůbec neznamená, že takovým člověkem i ve skutečnosti je. To, co člověk říká, je jedna věc, ale to, co se ve skutečnosti opravdu reálně děje, to může být něco úplně jiného. Myslím si, že řada lidí nemá problém s manipulacemi s ostatními lidmi a nemají příliš problém k tomu používat i přímo lži. Je potřeba být na pozoru a všímat si detailů. My se nemusíme nechat strhnout na šikmou plochu. Pokud má někdo zájem takovým způsobem jednat, je to každého volba a také i osobní zodpovědnost. Každý z nás máme zodpovědnost za svůj život. Podle mě bychom neměli přestat naslouchat svým vlastním pocitům a intuici.
Aktuální dění a plus k tomu dění uplynulých 4-5 let mě stále naléhavěji nutí přemýšlet více o sobě a o tom, jaké jsem si utvořil životní návyky. Přemýšlím o tom, na čem všem vlastně záleží a na čem méně. Mám velmi rád svůj život a budu obrazně řečeno kousat jako pes, kdyby s ním měl kdokoliv nějaké nekalé úmysly. Nevidím nic špatného na tom umět se postavit sám za sebe a bránit v patřičných mezích sebe i své blízké. Landa v jedné své písni zpívá : Proti zlu zlem, ale nestat se grázlem. V mnoha ohledech jsem minimálně o některých lidech měl naivní a iluzorní představy. I přesto se snažím neztrácet víru. Jsou lidé, kteří mi v tom pomáhají. Jednou jsem šel venku, ohromně se setmělo, byla bouřka a déšť.
Ale potom začalo opět vysvítat Slunce. Temnota se znovu rozpustila.
Nesmíme ztratit ostražitost. V životě se může stát opravdu ledacos.